Z historie naší obce
Archeologické nálezy svědčí o tom, že Vražkov nepochybně patří k nejstarším obcím slovanského osídlení v Čechách.

Datace prvních zmínek o jeho založení vycházejí z obsahu listiny uvedené v publikaci Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemia I. Obsah listiny je zachován v konfirmaci českého knížete Soběslava II. - originál je uložen v archivu kapituly vyšehradské. Vražkovští vladykové byli příslušníci rodu Vršovců a záznamy se zmiňují zvláště o dvou z nich - Jarohněvovi a Nemojovi Jarohněv dostal Mnetěš a Nemoj Vražkov.

Roku 1187 větší část (jižní) Vražkova patřila premonstrátskému klášteru v Doksanech, menší (severní) část obce byla sídlem vladyků, kteří zde měli dva dvory.Vražkovská tvrz (poprvé pímně zmíněná v knize Hrady, zámky a tvrze Království českého z r. 1935) stála v místech, kde až do šedesátých let 20. století byl dům čp. 1 - hostinec „U Petrželků“. Dnes se zde rozkládá dílenský areál zemědělského družstva Říp. Za třicetileté války byl Vražkov, podobně jako okolní osady v roce 1631 saským vojskem prakticky celý zničen. Také tvrz ve Vražkově zanikla a nebyla již nikdy obnovena. S větším osidlováním zruinovaných usedlostí bylo započato teprve r. 1652. Rozdělení obce mezi různé pány mělo negativní vliv na vztahy mezi obyvateli. Každá část měla svého starostu a v dobách veliké neúrody např. v r. 1772 a 1781, docházelo mezi občany k řevnivosti a zášti. Aby si Vražkovští po neúrodě trochu pomohli, začali v roce 1782 pálit vápno, které vozili na stavbu tehdy budovaného Terezína.

V roce 1763 občan J. Kratochvíl postavil ve středu obce barokní kapličku a obci ji pak daroval. V kapličce je umístěna deska se jmény a podobenkami padlých občanů v 1. světové válce. Uprostřed návsi, vedle autobusové zastávky stojí kříž z r. 1846, ke kterému byla ve dvacátých letech 20. století přistavěna zvonička.Na přelomu 19. a 20. století zde byla postavena železniční trať od Roudnice n. L. ke Zlonicím. V roce 1926 byla uskutečněná elektrofikace obce. Popis znaku: V modro-stříbrně polceném štítě vpravo obrácená zlatá berla s lilií v závitu, vlevo červená odvrácená sekera - širočina. Prapor: List tvoří modro-bíle čtvrcený žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu a dva vodorovné pruhy, modrý a bílý. V horním modrém rohovém poli berla s lilií v závitu obráceným k žerdi, oboje žluté. V horním bílém poli čtvrceného pruhu červená sekera - širočina ostřím k vlajícímu okraji. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Pamětihodnosti: barokní kaplička z r. 1763. kříž z r. 1846.